PRVNÍ VÝLET – MINI ZOO BROUMOV (12. 6. 2021)
MŮJ ZÁŽITEK Z VÝLETU
V broumovské rodinné zoologické zahradě Wenet se nám v loňském roce velice líbilo, proto letos jsme se tam opět vypravili. Využili jsme možnosti zakoupit si u vchodu krmení pro zvířata a už při příchodu bylo vidět, jak se některá těší a shlukují se u plotu, kudy jsme procházeli. S ohledem na možnost krmení jsou zde ploty nízké a zvlášť lamy už nedočkavě vyhlížely první krmiče. Natahovaly krky nad nízkým plůtkem. Procházeli jsme po vydlážděných cestičkách, krásným romantickým zákoutím, kde jsou jednotlivé druhy zvířat oddělené od sebe. Postupně jsme prošli od lam, slepiček, papoušků, pávů, oslů, kůzlátek až k beranům, kde vydlážděný chodníček končil. Pak se muselo jít zbytek cesty po louce. Jelikož jsem na vozíčku a řídím jej pouze bradou, travnatý terén byl pro mne neschůdný a moje průvodkyně Jana mi musela odstranit řízení od brady a přehodit na ruční. Zbytek cesty mě vezla sama. Když jsme se vracely, přiblížily jsme se k ohradě lam. Jana je krmila a chtěla dosypat zbytek sáčku do ohrady, a proto popošla dopředu, čehož okamžitě využily lamy a ačkoliv jsem byla dost daleko od ohrady, jedna prostrčila krk až ke mně. Ten se jí záhadně prodloužil snad o metr a začala mě strkat čumákem do ruky. Když nic k jídlu nepadalo, přešla na obličej, dala mi pár francouzáků a vztekle funěla. Jakmile to zmerčily její kamarádky, v domnění, že se podává nějaká lahůdka, přiběhly k nám a jaly se mě také olizovat, strkat do mě a už i trochu po zlém se domáhat nějaké dobroty. Já jsem zkoprnělá seděla na vozíku a trnula, kdy si do mě některá kousne. Vypadaly totiž dost nervózně, že mi to tak dlouho trvá a nic ze mně nedostanou. Měla jsem dojem, že se na mě vrhla stohlavá saň. Bylo to asi pět krků a další přibývaly. Celá poslintaná a pobouchaná jsem sebrala všechnu sílu a volala jsem „Pomoc, Jano, pomoc!“. Jako chrabrá Xena vrhla se Jana na stohlavého draka a s vypětím všech sil cpala nenažrané hlavy zpátky do ohrady a mě osvobodila. Ani výborné jahodové hody, na které jsme jeli posléze, nepředčily tento zážitek. Myslím, že mám do smrti smrťoucí dost blízkého setkání třetího druhu.
Autorka článku: Maryse Postránecká
