PŘEDNÁŠKA– PAMÁTNÉ STROMY (24. 11. 2021)

Při setkání Klubu vozíčkářů v Trutnově jsme díky návštěvě p. Robina Böhnische, ředitele KRNAP, a p. Jakuba Fišery, odborného pracovníka Správy KRNAP v péči o dřeviny rostoucích mimo les, měli možnost zhlédnout fundované promítání a vyprávění o památných stromech. V celostátní odborné databázi na adrese https://drusop.nature.cz se jich nachází cca 400 a nejmohutnější památný strom je Vejdova lípa na Pastvinách se svým obvodem 1305 cm. Je to kruh, jež strom chrání před nežádoucí činností, jako jsou např. terénní úpravy, odvodňování, ochrana před chemickými prostředky. Poloměr tohoto kruhu je desetinásobkem průměru kmene a například u lípy bývá 17,5 metru, čímž chrání základní i vzdálenější kořeny. V gesci ochrany KRNAPu je celkem 26 památných stromů, a to konkrétně 11 lip, 6 dubů, 3 smrky a po jednom zeleném krasavci od jasanu, jilmu, hrušni, třešni, vrbě, jedli; většinou v nižších polohách národního parku. Z Trutnova nejblíže bychom měli výlet k lípě na Babí, lípě v Horním Maršově u fary Dotek, smrku v Mladých Bukách, více stromům v Rokytnici nad Jizerou či lípy v Pasekách n. Jizerou. Jasan ztepilý je ve Volském Dole (zajímavý veterán svým tvarem i závrty). Památné stromy poznáme podle informační tabulky s malým státním znakem ČR a popiskem. Někdy bývá strom prohlášen za památný i z popudu zachování pověsti z okolí (Svatováclavský dub neboli Tisíciletý ve městě Stochov). Rovněž jsme slyšeli zajímavé povídání o zpívající lípě (Lukasova lípa, obec Telecí, okres Svitavy) nebo lípě u statku Tomášových v Poniklé (vysazena byla na počest rodu Habsburků). Na besedě nám byly přiblíženy zajímavé a různé způsoby ochrany stromů i širší přírody – od odborného posudku dendrologa a ořezání zkušeným arboristou až po zásah mechanizace s plošinou dosahu 28 výškových metrů nebo jinde bezpečnostní vazbou ocelovými lany. Viděli jsme nové moderní metody, jež umí změřit význam vzrostlého stromu i z pohledu ochlazování prostředí nejen v letních vedrech. Tudíž se dá například u takového udržovaného komplexu jako je Zámecký park ve Vrchlabí přes technické jednotky kW dojít až k výslednému vyčíslení užitné hodnoty v korunách za den. A to bychom se divili, kolik společenského prospěchu nám takových 8 hektarů kultivovaných dřevin dává. Diskutovali jsme rovněž o příčinách málo úspěšných městských výsadeb stromů a také o těch povedených, které respektují dobré kořenové podmínky a jiná odborná doporučení. Všímáme si a oceňujeme i trutnovskou zeleň, a proto děkujeme oběma hostům za jejich přínosné dendrologické rozšíření našich vozíčkářských obzorů.

Autorka článku: Jitka Mikulová