LIBEREC (9. 9. 2023)
Výlet do Liberce jsme si sami přáli. Tentokráte přece jen bylo vše trošku jinak. Měli jsme možnost volby: někdo do ZOO, někdo do botanické zahrady a někdo dle vlastního programu. Časový plán odjezdu jsme dodrželi přesně a počasí bylo se sluníčkem, díky panu Ročkovi i autobus s klimatizací. Po příjezdu do Liberce před ZOO jsme si společně ujasnili, kdo kam, a kdy se sejdeme k odjezdu. Většina se rozhodla pro prohlídku ZOO s příjemnou průvodkyní Petrou Lieskovskou, která se nám trpělivě věnovala. Srozumitelně vysvětlovala a popisovala život v celé liberecké ZOO i různé projekty, plány a programy. Dozvěděli jsme se zajímavosti třeba, že liberecká zoologická zahrada je nejstarší ZOO v Československu. Byla založená již v roce 1904 a že více než tygra bílého si v ZOO váží osla somálského, kterého je na celém světě už jen několik málo kusů. Velbloudi, slona, vikuni, tučňáci, lachtani, pandy červené, sovy, dravé ptáky a mnoho dalších zvířátek, no vlastně všechny zvířátka jsme měli možnost vidět z blízké vzdálenosti. To jedna z předností zoologické zahrady. Vůbec celé prostředí v zoologické zahradě bylo příjemné a pohodlné pro všechny návštěvníky: hodně zeleně, upravené cestičky, lavičky blízko sebe, pro děti hřiště, možnost si pohladit kůzlátka, vidět krmení lachtanů a možnost občerstvení, cukrárny, obchůdek. V autobuse jsme se, po sdělení si zážitků s ostatními, co nebyli v ZOO, vzájemně shodli, že výlet se vydařil a všichni byli spokojeni s programem, jaký si vybrali. Ještě bych ráda poděkovala všem dobrovolníkům, kteří pomáhali, panu řidiči, panu Ročkovi za výrobu pěkných dárků pro ZOO v Liberci a zvláštní pochvala taky náleží paní Petříčkové za obětavé hlídaní pejska, kterému bohužel nebyl povolen vstup do zoo. Nebyl veden jako asistenční. Po celou cestu do Liberce a zpět do Trutnova jsme měli opravdu nádherný výhled díky slunečnému počasí na Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd. Povedený výlet, děkujeme!
Autorka článku: Iveta Hašková
Zamyšlení nad výletem do Liberce, organizovaným klubem „Vozíčkáři Trutnov“, pod vedením pana Mg. Jana Ročka. Již od počátku cesty jsme byli informováni, že primární cíl je ZOO či Botanická zahrada. Svoboda v rozhodování ale zvítězila, kdo chtěl, mohl si program zařídit, jak chtěl. Já osobně jsem si oživil vzpomínky na Liberec, kde jsem se vyučil v Tesle Stráž n. Nisou. Navštívil jsem centra Liberce s doprovodem mého vnuka, a tím ho také zasvětil na standardy doby minulé. Hlavně ale chci poděkovat panu Ročkovi, protože tyto výlety neslouží pouze k tomu, abychom se pobavili, ale abychom si také cosi uvědomovali. A na závěr přeji panu Ročkovi, aby společnost si uvědomovala důležitost jeho konání, jelikož to činí ve prospěch znevýhodněných spoluobčanů.
Autor článku: Jiří Holeček
