HURÁ NA SNĚŽKU (4. 7. 2020)
Je sobota 4.7.2020. Slunce svítí na malebný Trutnov a v 8:00 ráno přijíždí objednaný autobus pro nás vozíčkáře na autobusové nádraží. Skvělý Honza Roček, který nám opět tento krásný výlet zařídil, dává řidiči pokyn ke startu a ten nás odváží do Pece pod Sněžkou. Naše zážitky, a že jich bude, mohou začít. S nadšením jsem se všichni dopravili před lanovku. Máme štěstí, není žádná fronta. Ale i kdyby byla, tak díky Honzovi Ročkovi, který jako zkušený čaroděj pro nás vše zařídí, tak nikde v žádné frontě nečekáme. Kabina nás vyváží nad malebnou krajinu horských pahorků. Jako první zastávka je Růžová hora, kde ovšem nevystupujeme a pokračujeme dále na Sněžku. Na Sněžce se kocháme krásným, slunným a větrným počasím, které objednal na dnešní den Honza Roček. V tento moment se část skupiny odpojuje a odjíždí zpět dolů – poznávat krásy Pece pod Sněžkou. My ostatní jsme se po chvilce prožitku odebrali také zpět do lanovky, abychom vystoupili na Růžové hoře. Zde nás čeká cesta voňavým lesem. Pro vozíčkáře není zrovna snadná, jelikož musejí překonat mnoho žlabů na svod vody. Ovšem pro naše zdatné vozíčkáře to není problém a svodnice překonají, jelikož je žene touha na objednané jídlo v Děčínské boudě. Někdo si dává kynutý knedlík s borůvkami a s dobrým tvarohem. Jiný si pochutnává na pečeném kuřátku s opečenými bramborami. K tomu pivko, kafčo, limča. Když máme všichni v bříšku jak v pokojíčku, tak se vydáváme na poslední část našeho výletu. Od chaty se vydáváme strmými a prudkými cestami plné kamenů, kde jsou již maximálně využiti naši všichni asistenti, kteří nás po celou dobu výletu provázejí. Bez asistentů bychom tuto trnitou cestu jen těžko zvládli. Ale nakonec se vše zdaří a v pořádku jsme se všichni vrátili k autobusu, který nás odvezl zpět do Trutnova.
Autor: Karel Sýkora
