VRCHLABÍ – ZÁCHRANNÁ STANICE A MUZEUM KRKONOŠ (2. 11. 2024)

V sobotu 2. 11. jsme s klubem vyrazili na poslední letošní výlet, a to do Vrchlabí podívat se na zvířátka do Záchranné stanice pro handicapované živočichy. V záchranné stanici se nás ujala paní Ondřejka Bachtíková, která nás provedla kotci se zvířecími svěřenci, kde nyní našli pomoc: dva výři velcí, dva krkavci a tři poštolky. Poté nás zavedla k útulku, kam se ale vozíčkáři nedostanou, a tak nám přinesla ukázat ven dva ježky, z nichž jsme si jednoho hladili. Překvapilo mě, že když se hladí po bodlinách směrech od hlavy po zadek, že skoro vůbec ty bodliny nepíchají. A již nastal čas se s paní Bachtíkovou rozloučit a přemístit se do muzea.

Muzeum Krkonoš – Návštěvnické centrum KRNAP bylo zrekonstruováno a nyní ho můžou navštívit i handicapovaní. Tam se nás ujala průvodkyně slečna průvodkyně, a šla nám ukázat jednotlivé expozice. Myšlenkou vzniku muzea bylo propojení člověka s přírodou, aby si člověk uvědomil, jak se má k přírodě chovat, a že když se nechá vést přírodou, nemůže v ničem pochybit. V první místnosti jsme viděli Krakonoše v různých podobách, jako démona Krkonoš. Dále jsme si mohli prohlédnou biotopy Krkonoš jako rašeliniště, jezírko v Labském dole, ostružiník morušku, tetřívka obecného nebo kamenná pole i s vodopádem. Mají tam vycpaná, ale i některá živá zvířata, jako například žábu. V dalším patře jsme si mohli projít expozice od vzniku Země až po vznik hor včetně Krkonoš, kde jsme se dozvěděli, jak vodními erozemi začali vznikat vodní toky. Také jsme po dřevěném chodníku přejeli přes Krkonošskou tundru, kde jsme zhlédli i doupný strom s jeho ptačími obyvateli. Ještě jsme stačili nakouknout do expozice osídlení lidmi, kdy začali v Krkonoších hospodařit, mohli jsme vidět systém na svážení klád, který byl zobrazen v pohádce Pyšná princezna, speciální krosny na nošení nákladu s pomocí kladky, kdy jednoho nosiče tahala na horu a druhého brzdila dolů. Dále jsme si mohli prohlédnou vodní kolo, hamr, nástroje na výrobu sýrů či výrobky z harrachovské sklárny. Již nám zbyl jen kratičký čas na krátké nahlédnutí do dolu a již jsme museli návštěvu muzea ukončit a přejet do Trutnova do restaurace U kousala, kde jsme měli na 14 h rezervaci. Bohužel muzeum je tak veliké, že jsme stihli s průvodkyní projít jen polovinu a druhou polovinu si necháme na příště, na což se moc těšíme.

Autorka článku: Věra Janoštíková