VÝLET DO HOSPITALU KUKS (25. 6. 2022)
Z těch třicítek vedra minulých dní jsme měli doslova objednané příjemnější počasí a nového pana řidiče se speciálním busem, kam se naše vozíčky vejdou. Hurá. Protože náš boss se svou vílou Jarčou připravovali dárky, perníky pro další akce, což je božsky tvořivá a záslužná práce, tak vedení dnešní výpravy převzal dobrovolník Jirka Buček. K naší běžné skvadře jsme na výlet přivítali i maminku z Ukrajiny se dvěma dcerkami. Tak kéž by měly zajímavý a duši i smysly (zahrada a jiné) oblažující zážitek stejně jako my. Těšíme se! Tato perla českého baroka, celý komplex hospitalu, jež prošel v letech 2010 až 2015 zásadní a výraznou přeměnou, je na vozíčky a ZTP/P dobře připraven. Výtahem, nájezdy, dostatkem židlí v expozicích, nasazením zaměstnanců apod. Prohlídka začínala v obrazárně, kde jsme se seznámili se zakladatelem Kuksu Františkem Antonínem Šporkem, historií jeho rodu i osudy pečovatelů kukského hospitálu – milosrdných bratří. Na hlavní chodbě jsme viděli zpod zámaleb celkově odkryté a nově restaurované nástěnné malby Tanec smrti. Kde všude nás ta zubatá může zastihnout, při jaké činnosti? A kostel Nejsvětější Trojice nám oživilo hudební uskupení SoliDeo z Děčína, kdy jsme se mohli zaposlouchat do skutečně přírodních nástrojů i například z rozmanitých rohů zvířat. Úžasný poslech. V druhé nejstarší barokní lékárně v České republice U Granátového jablka jsme si vyslechli pikantnosti z ceněného řemesla lékárnického. Prohlídku jsme zakončili v lapidáriu, kde i tam jsme dostali erudovaný a sympatický výklad od naší p. průvodkyně Aleny k soše Anděla blažené smrti a řadě alegorií Ctností a k soše Anděla žalostné smrti a řadě soch vyjadřující lidské Neřesti. Aniž bylo řečeno, v podstatě máme možnost volby. Každý sám za sebe. Sochy z dílny nejvýznamnějšího barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Na prohlídku rozkvetlé a voňavé bylinkové zahrady jsme si dali individuální rozchod. A tak jsme mohli rozjímat o tom, jak se současná a poctivá koncepční kulturní práce vyplácí nejen ohlasem nadšených návštěvníků, ale i množstvím českých a evropských ocenění, který tento komplex svou přestavbou získal. Z makety obou urbanistických břehů podél řeky Labe jsme mohli navnímat, jak na nás působí ostrov barokního umění, inspirovaný mnoha evropskými vzory, obraz ideálního světa, jehož součástí bylo krom života kypícího v hraběcí rezidenci a lázních také duchovní a charitativní složka v podobě kláštera s hospitálem. Mohli jsme se zamyslet díky hřbitovu špitálních chovanců, jak se smrt snoubí se životem, zábava s rozjímáním. I když se počasí v zahradě vyladilo do slunečna, byl čas se přesunout na cenově přijatelné menu Restaurace na Sýpce, kde jsme náš společný výlet zakončili chutným obědem. Následovalo rozloučení s dvěma kamarády, kteří se směrem na Dvorsko vraceli po vlastní ose. A náš autobus ještě zastavil Na Výšince, kde jsme sladkou tečkou v podobě zmrzliny dokončili tento exkluzivní sobotní společný den. Díky přátelé v Hospitalu za několikerou bezbariérovost! No jinak bychom mohli Kuks přeci odpískat.
Autor ka článku: Jitka Mikulová
